Status profesionálního umělce, K návrhu Zákona o kultuře 2020
Zpráva o implementaci Konvence o Ochraně a propagaci diverzity kultury, 5.2.2021
v PDF
Výsledky dotačních řízení NPO zde.
Uplatnitelnost umělců na trhu práce v oblasti klasické hudby v ČR
Lenka Dohnalová, Lucie Pešl Šilerová
Status umělce
Příspěvky k diskuzi
Jana Návratová, Pavla P Eva Žáková a kol.
Konference Umění a duševní zdraví
18. - 19.10.2024
program,
vido záznamy
Nový web České současné skladatelky.
AI pro hudební sektor II
Příležitosti a rizika AI pro hudební sektor
HF JAMU, Brno, 30. 4. 2025
více zde
30. 9. 2019 se konalo neformální setkání mladých umělců, především studentů posledních ročníků Pražské konzervatoře, se zkušenými umělci a experty na téma KARIÉRA HUDEBNÍKA – PŘEDSTAVY-REALITA-MOŽNOSTI. Akce byla iniciována Českou hudební radou a konala se ve spolupráci s Pražskou konzervatoří.
Záměrem setkání, jak naznačuje název, bylo porovnat si formou rozhovoru představy a očekávání studentů a začínajících umělců s realitou a požadavky praxe.
Zájem byl nad očekávání, polovina zájemců musela být odkázána na případně pozdější obdobnou akci z důvodů kapacitních (tři plné učebny uspořádané formou kulatých stolů, z toho dva věnované tzv. vážné hudby a jeden hudbě populární).
Česká hudební rada záměrně oslovila experty a umělce s různými kombinovanými profesními zkušenostmi z hudebního provozu. Diskuse se účastnili (abecedně): dlouholetý ředitel Severočeské filharmonie Teplice, manažer Asociace symfonických orchestrů a sborů ČR, Asociace hudebních festivalů ČR, aktuální president ČHR a pedagog managementu Roman Dietz; cembalista, odborník na dobovou interpretaci a pedagog self- managementu na JAMU Martin Hroch; vynikající violoncellista, majitel agentury Triart Management a pedagog AMU Jan Páleníček; všestranný skladatel, muzikolog, pedagog AMU, producent a rozhlasový režisér Michal Rataj, sopranistka Lucie Silkenová; majitel agentury a vydavatelství, muzikolog a pedagog managementu Jiří Štilec.
Z oblasti populární hudby saxofonistka a zakladatelka poradenského projektu MusicDok Annie Black Černá; zpěvák, textař a všestranný skladatel Boris Carloff; herec, zpěvák, saxofonista a klarinetista, aranžér a kapelník Original Vintage Orchestra Petr Kroutil; nezávislý producent, zakladatel EuroConnections, MoveFestival a Institutu moderní hudby, vicepresident České hudební rady Jaroslav Raušer a muzikálová zpěvačka a finalistka Super Star Veronika Stýblová-Slatinská.
Facilitátory jednotlivých stolů byli: skladatel, PR manažer a aktuálně pedagog managementu Tomáš Krejča; muzikoložka, ředitelka mezinárodní soutěže sonic art Musica nova, tajemnice České hudební rady Lenka Dohnalová a Jaroslav Raušer.
Diskutovány byly tématické okruhy dalšího vzdělávání doma i v zahraničí, skladatelská praxe, agenturní a orchestrální praxe, self-management. Byla umožněna jedna výměna u diskusního stolu. Ukázalo se, že kdyby experti ve svém nabitém programu našli více času, diskuse by mohly být celodenní.
Dílčí závěry jednotlivých stolů byly shrnuty v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Dva stoly v oblasti tzv. vážné hudby došly k obdobným závěrům, kruh populární hudby zaznamenal určité typické odlišnosti.
Všechny diskusní kruhy došly k závěru, že dnes mnohem více než dříve nestačí zvládnutí nástroje nebo hlasu apod., ale z důvodu vysokého převisu nabídky nad poptávkou je třeba se věnovat osobnímu rozvoji, vzdělání, sebepoznání a budování vztahů a podpůrných komunit už během studia. Pečlivě vybírat i školení v zahraničí, protože na jedné straně je nabídka relativně velká, ale z mnohých umělců se stávají věční návštěvníci různých workshopů a studijních pobytů a může to vést k roztříštěnosti vlastního projevu nahrazovaného intelektuálními konceptuálními komentáři i neexistenci kvalitního osobního života. Informace a školení nechybí, ale je potřeba zjistit, který typ kariéry je „pro mne“ a zajímat se. V populární hudbě je důležité sladit image a vlastní osobnost, v čemž pomůže vhodně zvolený mentor a kouč.
Shoda také byla v důrazu, který kladl např. M. Rataj na všestrannost vlastního vzdělávání, které se vždy ve vlastním projevu, zejména tvůrčím, projeví a umožní lépe vidět příležitosti, které se často nacházejí „na okraji“ mainstreamu nebo tzv. „mezi“ apod., zkrátka vidět, nebo si vytvořit oblast tzv. „modrého oceánu.“
Zdůrazněn byl také u všech stolů více proaktivní přístup. Využít času studia k propojování s dalšími studenty i mimo obor hudby, koncipovat vlastní projekty, zkoušet nové věci, nebrat studium managementu pouze formálně, ale jako v zahraničí si v tomto testovat své schopnosti a nacházet vhodné partnery už při studiu. V kruhu populární hudby použili klíčové formulace „dělat vlny“, přinést „přidanou hodnotu“, komunikovat se zahraničím sice fakticky seriózně, ale také s humorem…
Co se týče praxe orchestrů, Roman Dietz podtrhl, že je třeba si osvojovat během studia znalost orchestrálního materiálu, protože v praxi jsou velmi krátké časy na zkoušky skladeb, dále je potřeba vědět, že umělec i jako zaměstnanec musí být časové i sociálně flexibilní, že orchestr je společenství, v němž je třeba vzájemně vycházet. Absolventi jsou často překvapeni tímto „náporem“ praxe.
Všechny diskuse se také shodly na důležité schopnosti a také kontrole sebeprezentace, zejména na sítích. Využití technologií na kvalitní osobní stránky, fotodokumentaci, nahrávky. Producenti dostávají velké množství nabídek, ale kvalitní vlastní sebeprezentace nevyřadí hned v prvním kole zájmu, i když v praxi experti potvrdili, že řada konkurzů probíhá formálně. Proto dalším jasným doporučením ze všech diskusí byla vytrvalost a hlavně uvědomění, jestli je náročná umělecká praxe skutečně „moje volba“ a pokud není, raději změnit beze studu profesi.
Co se týče prosazování nové hudby, na jedné straně, samozřejmě, experti upozorňovali na bariéry a podmínky (autorské a nakladatelské poplatky, systémová práce v budování komunity a práce s publikem), na druhou stranu byly uváděny i kladné příklady, které většinou spočívají v rozmyšlené kombinaci známého a neznámého.
Zejména v populární hudbě zaujalo také téma self-managementu a poradenství, které se v posledních letech hodně rozvíjejí, zejména díky technologiím. Právě self-management je spjat s některými profesemi, kde funguje (skladatelé, oblast jazzu apod.), ale je spojen i s budováním podpůrných i mezinárodních komunit, k čemuž pomáhají právě i technologie.
Česká hudební rada i Pražská konzervatoř se shodly, že by bylo dobré v tématu pokračovat už proto, že na akci se nemohla účastnit celá řada dalších zájemců a formát zaujal.Česká hudební rada tedy tímto děkuje Pražské konzervatoři za vstřícnost a nalezení „společné řeči.“
Ld 1.10.2019